Už tomu bude neuvěřitelných osm let od chvíle kdy jsem dílem osudu potkala mou báječnou kamarádku a obchodní partnerku Naridtanan Palakavong Na Ayuthaya. Jak už jméno napovídá, Narid je z Thajska a seznámila jsem se s ní při své vůbec první cestě do Asie v roce 2017, tehdy mi bylo sladkých 23 let.
Svého tehdejšího přítele jsem v té době znala necelého půl roku a v podstatě jsme ještě nebyli ani tak "daleko", takže když mi navrhl abych se přidala k malé skupince lidí a vyrazila s nimi na Koh Samui do Thajska, tak jsem byla docela dost nejistá. Moji nejistotu nerozptýlily ani povodně, které se koncem ledna ještě na Koh Samui občas vyskytují a tehdy hodně pršelo. Vzpomínám si, že jsme to chtěli zabalit hned druhý den, ale naštěstí nejsme žádné "pussies" a vydrželi jsme. Za odměnu jsme dostali snad nejkrásnější měsíc a půl v ráji ostrova Koh Samui.
Poslední čtyři dny prázdnin jsme se rozhodli strávit v Bangkoku a poznat toto obrovské megapolis. Po měsíci a půl žití v dost prostém spartánském domečku jsme si řekli, že nám prospěje se trochu civilizovat a dopřát si krásný hotel. Zvolili jsme W Hotel v centru Bangkoku. Proč zmiňuji celkem malicherný detail ohledně hotelu je velmi důležité, protože přesně potvrzuje, že člověk někdy musí být ve správný čas na správném místě aby se věci udály a někdy má člověk takový ten pocit v žaludku, že má něco přesně daným způsobem udělat a nebo jít na přesné místo. Jen je škoda, že často tyhle pocity už nevnímáme a nahrazujeme je "logikou a rozumem".
Během těch dní, kdy jsme objevovali Bangkok, který mi přirostl k srdci, se na piazzetě hotelu začal stavět pop-up market. Pamatuji si, jak jsem si říkala, že bych chtěla mít důvod se do tohoto velkého města vracet. Lidé jsou milí, Buddhisté převážně, energie příjemná a celé město žije. Mám ráda Prahu, ale povětšinu času si tu doma připadám jako na malém městečku, kde jsme trochu jako sto let za opicemi a všechno neskutečně trvá. Prostě a jednoduše Praha je krásné staré historické město, ale lákal měl ten ruch opravdového moderního velkoměsta. Den před odletem jsme si šli prohlédnout celý ten pop-up market před naším hotelem, byla to přehlídka místních umělců a začínajících značek. Asiaté už dávno nejsou to, co si o nich občas lidé stále myslí - plagiátoři. Ano i já na to u mnoha Čechů stále narážím, ale dnes už se tomu směji, protože ten kdo byl v Thajsku, Japonsku nebo Číně a ne na dovolené, tak už dávno ví jak se věci mají... Naopak jejich vlastní grafici, designéři a umělci mají tak neskutečnou fantazii a invenci, že jsme byli ohromeni tím, co jsme viděli. To samé se mi pak potvrdilo ještě o pár let později v Číně. Najdete tu krásné moderní a i luxusní pop-up story s inovativními zábavnými produkty. Uprostřed té změti moderního designu a barevných až futuristických objektů jsem se zastavila u boothu, který měl vyložené různé drobné starožitnosti a staré knihy. Což jako milovnici všeho starožitného mě samozřejmě upoutalo... Když jsem se podívala pozorněji, všimla jsem si, že to vše sloužilo jako aranžmá a dekorace pro prezentaci šperků. Ale jakých šperků...nádherných originálních šperků, které zase jako srdcem Evropanka bych tam vůbec nečekala. Byla to láska na první pohled, taková ta láska, kdy víte, že to bude něco víc než jen letní vzplanutí...
Někdy v únoru 2017 jsme se právě před W Hotelem Bangkok seznámili s Narid a její značkou IMPRINT, ihned jsme se propojily a začaly se sledovat na instagramu. Já tehdy postovala své skromné začátky tvůrkyně doplňků a šperků (tehdy spíše bižuterie a až avantgardních kreací z kůže, perel, řetízků aj.). Narid mě o měsíc později, kdy už jsem byla zpět v Praze, napsala, jestli bych s nimi nechtěla navrhnout speciální kolekci a já pochopitelně ihned řekla ano. Začaly jsme si posílat návrhy a nápady. V dubnu 2017 zase naopak přiletěla Narid do Prahy a já ji tehdy vzala do úplně nově otevřené kavárny Black Madonna v Celetné ulici. Právě tam vznikla naše první společná kolekce IMPRINT & AKS, která byla inspirována kubismem. (Black Madonna je kubistická kavárna v kubistickém domě U Černé Madony).
Fakt, že mě osloví "cool" značka z megapolis z druhého konce světa a vybere si mě za designéra je samo o sobě už skvělé, nicméně to nebylo vše. Během jara se IMPRINT ucházel v konkurzu o to stát se autorem korunky pro Miss Supranational Thailand. Tyto soutěže jsou ve světě stále dost prestižní a korunky pro ně musejí splňovat řadu kritérií, v tomto případě musela mít určitou hodnotu (cca půl milionu korun), být originální a výjimečná. Narid mi tehdy psala, jestli se s ní spojím a společně něco vymyslíme. Její zadání znělo, že IMPRINT se profiluje jako značka inspirující se Art Decem a kubismem a tak i naše korunka to má reflektovat. Začala jsem kreslit a vymýšlet. Nebudu lhát, korunku jsem nikdy předtím nenavrhovala a zpočátku jsem vůbec nevěděla co a jak, ale pak mě asi políbila Múza a já odeslala do Thajska několik návrhů, které mi ani dnes nepřijdou vůbec špatné. I s těmito návrhy a celou prezentací, kterou Narid připravila IMPRINT konkurz vyhrál a korunka se tak mohla v jejich dílně začít vyrábět.
Trvalo to necelé dva měsíce a vznikl opravdový skvost. Půl kila stříbra pokrytého rhodiem, bezmála 3000 kubických zirkonů a tří přírodních diamantů každý ve váze skoro 3 karátů. Hodnota korunky nakonec vyšplhala až na necelý milion korun v roce 2017. Navíc opět byla inovativní - skládá se totiž z hlavní velké koruny, která zůstává v soutěží a z menší tiáry, kterou si vítězka může ponechat. Tehdy jsem v srpnu 2017 letěla opět do Bangkoku korunku s celým týmem IMPRINT představit a předat pořadatelům soutěže. Asi na to nikdy nezapomenu. Neasijský člověk je i v Bangkoku stále ne úplně běžný, pokud odhlédneme od turistických oblastí a nejen to - bylo mi tehdy 23 let a o ničem podobném se mi ani nesnilo. Ambiciózní a snílek jsem byla vždy, ale toto by mě nikdy ani nenapadlo. Ještě dnes jsem dojatá a hrnou se mi slzy do očí z vděčnosti, co jsem mohla zažít. Ráda bych též podotkla, že všechny tyto spolupráce byly nehonorované, naopak je to věc cti a prestiže pro umělce, když se mu vůbec dostane něčeho podobného, tehdy i dnes si nesmírně vážím svého spojení s Narid a s IMPRINT.
Tímto rokem začala pro mě fascinace Asií a absolvovala jsem mnoho cest jak do Thajska, tak později jsem se začala učit čínsky a vrhla se do Číny. I při studiu práv jsem se orientovala na asijskou klientelu u nás v Čechách a pracovala jsem ikdyž krátce v advokátní kanceláři zaměřující se právě na právní služby lidem přicházejícím k nám z Asie. Po všech těchto cestách, pobytech a setkáních mohu naprosto s jistotou říci, že všude na světě jsou lidé stejní se stejnými tužbami a potřebami, lišíme se pouze z vnějšku a návyky, ale všichni napříč kontinenty usilujeme o to samé, být šťastní, mít se dobře a žít v míru. Kdo ví, kde bych dnes byla, kdyby pak nepřišel covid a po covidu moje krásné děti... Už se nemůžu dočkat, až jim krásy Thajska budu moci také ukázat a až poznají moji thajskou rodinu. Narid a celá její rodina je skutečně i mojí rodinou, vždy když jsem tam měla cestu, tak mě pohostili, ubytovali u sebe doma a já tak měla i naprosto vzácnou příležitost nahlédnout do jejich života, zvyků, smýšlení. A to vše je mi také velmi blízké a sympatické a těším se na své příští cesty a dobrodružství tam...
Další články o korunce IMPRINT:
a mnoho dalších vyšlo v Thajsku ;)
Leave a comment